|
|
Návrh udržitelné městské struktury 21.století v rámci České republiky
Boháčová, Denisa ; Erben, Adam (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší návrh udržitelné městské struktury 21. století v Brně, v území Kasárny v Černých Polích. Snahou této diplomové práce je vytvořit městskou čtvrť, která se přizpůsobí potřebám nejen dnešní generaci mileniálů, ale všem generacím. Snahou je vytvořit město pro lidi. Novou zástavbu navrhuji jako živou, pestrou a flexibilní čtvrť s odkazem na minulost areálu. V urbanistické stopě zachovávám pravoúhlý charakter území. Navrhuji město s pomocí jasně definovaných veřejných prostorů. Areál otevírám veřejnosti a umožňuji tak nové propojení okolních čtvrtí. Cílem návrhu je vytvořit moderní čtvrť, která bude fungovat jako nové subcentrum Brna.
|
|
|
Determinace rostlin čeledi Bromeliaceae a jejich pěstování v botanické zahradě v Táboře
PECHAČOVÁ, Johana
Tato diplomová práce se zabývá determinací rostlin z čeledi Bromeliaceae vBotanické zahradě vTáboře. Sbírka bromélií zde nebyla doposud kompletně určena. Vzhledem kcelkové rekonstrukci zahrady plánované na rok 2024 dojde taktéž krekonstrukci původního skleníku a vznikne zde nová expozice rostlin čeledi Bromeliaceae, vníž bude uplatněna jejich determinace a návrh na pěstování dle výstupů této diplomové práce. Pomocí odborné literatury a článků dojde kjejich determinaci, zhodnocení zdravotního stavu a návrhu na zlepšení podmínek pro jejich pěstování vnově rekonstruovaném skleníku Botanické zahrady Tábor.
|
|
|
Návrh založení arboreta
Hybler, Stanislav
Diplomová práce se věnuje problematice arboret a zejména pak jejich tvorbě. Autor se zaměřuje především na uspořádání těchto zahrad z hlediska krajinářské architektury. Problémem dnešní doby je, že zahrady nemají hned zpočátku určenou nějakou jednotnou koncepci, na jejímž základě by se zahrady postupně realizovaly. Literární rešerše pojednává o významu, historii, současné situaci a možnostech využití arboret. Práce se také zabývá možnostmi tvorby těchto zahrad. Například jak co možná nejefektivněji plnit více poslání zahrad daného typu. Následná analýza českých a zahraničních realizací těchto zahrad měla za účel popsat jejich poslání a definovat kompoziční principy daných areálů. Na základě literární rešerše a rozboru referenčních realizací vznikla teoretická východiska pro tvorbu arboret. Ta by měla sloužit jako obecná pomůcka při procesu navrhování těchto celků. Na základě předchozích poznatků byl vypracován návrh arboreta do fáze studie. Řešené území bylo nejdříve důkladně analyzováno, poté byl vytvořen koncept a nakonec vypracován návrh celého areálu s detailním rozpracováním některých segmentů.
|
|
|
Právní úprava provozování zoologických a botanických zahrad
Leš, Adam ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Derlich, Stanislav (oponent)
Právní úprava provozování zoologických a botanických zahrad Tato diplomová práce se zabývá současným stavem právní úpravy provozování zoologických a botanických zahrad. Vzhledem k neustále aktuálnější potřebě zachování biologické rozmanitosti přírodního prostředí vystupuje čím dál víc do popředí role zoologických a botanických zahrad. Tomu odpovídající úroveň právní úpravy by měla provozovatelům těchto zařízení za dodržení všech zákonných podmínek umožnit co nejefektivnější přispění k druhové ochraně ohrožených rostlin a živočichů. Zoologické a botanické zahrady se významně zapojují do druhové ochrany ex-situ, tj. mimo přirozená stanoviště druhů, zejména chovem ohrožených živočišných druhů v co nejpřirozenějším umělém prostředí či pěstováním ohrožených rostlinných druhů za účelem ochrany genofondu, a druhové ochraně in-situ, tj. přímo v místě přirozeného výskytu, a to prostřednictvím navracení odchovaných a vypěstovaných ohrožených jedinců zpět do přírody. První část práce poskytuje základní historický, společenský a ochranářský kontext existence zoologických a botanických zahrad, a zároveň uvádí nejvýznamnější organizace a sdružení, které svou činností a vzájemnou spoluprací různou měrou přispívají k plnění cílů směřujících k ochraně přírodního prostředí. V druhé části práce je mimo přehledu...
|
|
|
Zoologické a botanické zahrady a jejich provoz z pohledu práva
Mouchová, Pavlína ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Derlich, Stanislav (oponent)
Zoologické a botanické zahrady a jejich provoz z pohledu práva Zoologické a botanické zahrady mají svůj původ již ve starověku. Prošly dlouhým vývojem, během kterého se měnil důraz na jejich jednotlivé funkce. Dnešní zoologické i botanické zahrady mají několik důležitých funkcí, z nichž se v současné době dostává čím dál víc do popředí jejich funkce při ochraně ohrožených druhů a zachování biodiverzity. Ubývá přirozených stanovišť živočichů i rostlin, přičemž právě zoologické a botanické zahrady poskytují jejich ochranu formou ex-situ, tedy mimo přirozená stanoviště těchto organismů. Provozování zoologických zahrad je v českém právním řádu upraveno především zákonem č. 162/2003 Sb., zákonem o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů, který vychází ze směrnice Rady 1999/22/ES ze dne 29. března 1999 o chovu volně žijících živočichů v zoologických zahradách. Tento zákon zavádí systém licencování zoologických zahrad. Zoologickou zahradu podle tohoto zákona může provozovat pouze provozovatel s platnou licencí udělenou Ministerstvem životního prostředí podle tohoto zákona. Nyní je v České republice 28 zoologických zahrad s platnou licencí k provozování. Botanické zahrady na rozdíl od zahrad zoologických bohužel zvláštní právní úpravu nemají. Jejich provozování se tedy řídí...
|
|
|
Využití Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze ve výuce na 1. stupni ZŠ
Tchoruk, Monika ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Jančaříková, Kateřina (oponent)
Tématem této diplomové práce je využití Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze na 1. stupni základní školy. Cílem bylo zmapování současného stavu tematiky botanických zahrad ve školních dokumentech, kterými jsou Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a školní vzdělávací programy vybraných základních škol na Praze 2. Dále byl prozkoumán výskyt této tematiky ve vzorku učebnic přírodovědy pro 4. a 5. ročník. Na výše uvedených školách bylo provedeno dotazníkové šetření mezi učiteli 4. a 5. ročníků, jehož cílem bylo zjistit skutečné praktické využívání Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, výsledky byly zpracovány do grafů a tabulek. Formou rozhovoru se zástupkyní ředitele této botanické zahrady byla zjišťována připravenost na výuku žáků 1. stupně ze strany botanické zahrady. V další části práce byla naplánována a realizována výuková jednotka s žáky 5. třídy základní školy. Z jejího vyhodnocení vyplynulo, nakolik je možné takové jednotky zařazovat do výuky. Následně byly rozebrány možnosti využití této konkrétní návštěvy botanické zahrady v přírodovědě i ostatních předmětech. Klíčová slova 1. stupeň základní školy, botanická zahrada, Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, školní vzdělávací program, environmentální...
|
|
|
Bečovská botanická zahrada jako prostor pro výuku žáků ZŠ a MŠ
Marešová, Renata ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
NÁZEV: Bečovská botanická zahrada jako prostor pro výuku žáků ZŠ a MŠ ABSTRAKT: V diplomové práci s názvem Bečovská botanická zahrada jako prostor pro výuku žáků ZŠ a MŠ jsem se zaměřila na využitelnost konkrétní botanické zahrady pro různé formy výuky a vzdělávání, na možnost využití exkurzí a výukových programů pro přírodopis a botaniku pro základní a mateřské školy v přírodním prostředí obnovené botanické zahrady uprostřed krásného západočeského města. V rámci této práce bylo provedeno krátké dotazníkové šetření mezi učiteli, kteří s žáky Bečovskou botanickou zahradu navštívili. V dotazníkovém průzkumu jsem zjišťovala, jak vyučující hodnotí vzdělávací funkci BBZ a jak a čím by bylo vhodné doplnit výukové programy. Na základě takto získaných informací a analýzy používaných výukových programů jsem vytvořila návrh pracovního listu a aktivit, které by bylo možné zařadit do jednotlivých výukových programů. Ve své práci jsem zjišťovala, jaké možnosti k různým přírodovědným aktivitám poskytuje školám Bečovská botanická zahrada, odkud jsou učitelé a žáci, kteří ji navštěvují, zda jsou vyučující s jejími výukovými programy spokojeni a zda žákům návštěva přispěla k vytvoření nebo upevnění vztahu k přírodě (k rostlinám, živočichům, lesu, rybníku, louce) a k pochopení učiva, které se týká těchto témat. To je,...
|
|
|
Vybrané botanické zahrady ČR se zaměřením na využití ve výuce
Nováková, Eliška ; Rajsiglová, Jiřina (vedoucí práce) ; Mourek, Jan (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je zaměřena na vybrané botanické zahrady v České republice a jejich přínos pro školy a školní výuku. Botanická zahrada je v dnešní době často vyhledávaným místem pro vzdělávání a odpočinek lidí. Je důležité, aby si učitelé uvědomili, že výuku není možné realizovat pouze ve školním prostředí. Botanické zahrady jsou ideálním místem k realizaci exkurzí ze vzdělávacího oboru biologie. Výuce botaniky je ve škole dle RVP věnovaný velký význam. Je důležité, aby studenti věděli, jak rostlina vypadá, v jakém společenstvu žije a jestli má nějaký užitek pro člověka. Výše uvedené očekávané výstupy mají velký význam a k jejich naplňování botanické zahrady pomáhají. Ve své práci popisuji možnosti, které jsou botanickými zahradami pro školní exkurze nabízeny a realizovány.
|
|
|
Jedovaté rostliny ve výuce biologie na SŠ
Riegelová, Marta ; Rajsiglová, Jiřina (vedoucí práce) ; Chlebounová, Irena (oponent)
Diplomová práce se zabývá výukou botaniky, konkrétně se zaměřuje na výuku jedovatých rostlin. První část se věnuje tvorbě pracovních listů pro exkurzi žáků středních škol do Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Druhá část práce se věnuje srovnání efektivity klasické výuky ve školní třídě a výuky formou exkurze. Žáci prvních ročníků ze čtyř středních škol (gymnázií) byli rozdělení do dvou skupin. První skupina byla vyučována konvenční výukou ve školní třídě (kontrolní skupina) a druhá skupina formou exkurze do Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze (experimentální skupina). Účinnost vyučovací formy byla zkoumána prostřednictvím testováním znalostí žáků před výukou (pre-test) a po výuce (post-test). U experimentální i kontrolní skupiny došlo ke zvýšení úrovně znalostí, rozdíl mezi jednotlivými skupinami však nebyl signifikantní. Klíčová slova: jedovaté rostliny, botanická zahrada, exkurze, pracovní listy, testování znalostí
|
|
|
Výukový program v botanické zahradě s využitím QR kódů
Malúšová, Klára ; Novotný, Petr (vedoucí práce) ; Skýbová, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce v teoretické části informuje o historii a současnosti Bečovské botanické zahrady. V krátkosti se zaměřuje na přírodovědné vzdělávání a možnosti zapojení exkurzí a edukativních programů do výuky a je zde zmínka o možnosti využití výchovně vzdělávacích aktivit, které jsou v zahradě poskytovány. Navazující podkapitoly se zabývají tvorbou těchto programů a pracovních listů. V páté kapitole se práce zabývá QR kódy. Popisuje jejich historii a možnosti uplatnění v needukativních oborech. Poté se dostává k samotnému uplatnění QR kódů ve vzdělávání a snaze individualizovat vzdělávací procesy. V rámci praktické části této práce vznikl výukový program pro žáky druhého stupně základní školy. Zmíněná věková kategorie do této chvíle nebyla ve výukových programech v zahradě pokryta. Navrhovaný program je založen na využívání QR kódů při poznávání Bečovské botanické zahrady, rozšiřování znalostí žáků a uplatňování získaných zkušeností v praxi. Dále by měl program prověřit základní znalosti žáků, ale také jejich schopnost pozorovat a pohybovat se dle mapy neznámým prostorem. Pro tento program byly vytvořeny pracovní listy, které jsou součástí příloh. Výukový program bude ověřen na jaře tohoto roku.
|
host ::
RSS.